O mně
Milujete cestování, objevování nových míst a lidí? Jmenuji se Honza a už 11 let pronajímám byty v Praze přes webové platformy Airbnb a Booking.com
Jsem odjakživa extrovert, který nejen rád poslouchá příběhy, ale rád je i předává dál. Proto jsem vděčný, že má práce je i mým koníčkem. Pronajímat párům, skupinám či jednotlivcům byty, totiž není jen o pozdravení, předání klíčů a rozloučení. Hosté očekávají mnohdy víc než jen klíče, chtějí se pobavit, chtějí rady o tom, kterou kavárnu či hospůdku navštívit, kam jít za kulturou. A to je přesně to, co mě na mé práci baví, ta interakce. Já předám informace a jsem nejspokojenější, když klienti při odjezdu s jiskrou v očích vypráví, jak si svůj pobyt užili, díky mým doporučením.
Airbnb je součást mého života
Je to obrovský fenomén, který se v Čechách rozvinul ze dne na den. V podstatě každý, kdo měl prarodiče, nebo příbuzné žijící na Praze 1 se rozhodl udělat z obyčejného bytu business. V tomhle jsme experti. Češi jsou velmi vynalézaví, a jakmile někde na trhu vznikne nepatrná skulinka, dokážeme ji zalepit a to mnohonásobně.
Začátky byly velmi divoké
Nikdo o Airbnb nic nevěděl, ale všichni to chtěli dělat. Vzpomínám si, když jsem se registroval na Booking.com, bylo to poměrně složité. Pořádně jsem nevěděl, jak se registrovat, kam zavolat, tak aby bylo vše správně nastaveno. Byl jsem v první stovce registrovaných v roce 2009, kdy tento boom začínal, proto vím, o čem mluvím. Přesto jsem do toho šel a nelituji.
Mám spoustu zajímavých vzpomínek
Jednou mi volal pán a chtěl si pronajmout byt na jednu noc.
Jednou mi volal pán a chtěl si pronajmout byt na jednu noc. Už od začátku hovoru, byl divný, poznáte to po hlase, i podle dotazů, které kladl. Například kolik stojí metr čtvereční na Praze 1 a za kolik by se dal prodat tento byt. To samozřejmě nejsou standardní otázky. Připadalo mi, jako by se jednalo o někoho z realitky. Nicméně důkazy jsem na to neměl, a to že se divně ptal? Nebyl první. Pán si byt pronajal na jednu noc, jak vyžadoval a já na to zapomněl, ale ne na dlouho. Druhý den, když měl ten samý pán opustit byt, mi volala uklízečka, že nemůže byt uklidit, protože host ho ještě neuvolnil. Stává se to poměrně často, turisté zaspí, nebo zapomenou, že v 10:00 mají opustit ubytování. Vyrazil jsem tedy do bytu, ťukám na dveře v domnění, že pána vzbudím a taktně ho upozorním, že byt potřebujeme pro další turisty. Dveře otevřela neznámá slečna s dotazem, kdo jsem? Oznámil jsem jí, že jsem majitel. Slečna si mě chvíli zaraženě prohlížela. Pak mi oznámila, že to přece není možné, "majitel" jí tento byt pronajal. Bylo to neuvěřitelné, ten pán, co se tak divně v telefonu vyptával, se vydával za realitního agenta a pronajal můj byt té slečně na 1 rok.
Samozřejmě mám i další zkušenosti, které, ani s odstupem času nejsou tak úsměvné jako ta s pronájmem.
Jednou si Dánští a Holandští hosté pronajali jeden z mých bytů a měli tam mejdan, který trval 3 dny a za tu dobu stihli rozbít stůl, židle, gauč, zkrátka vybavení v hodnotě 15 000 Kč. Hoši byli tak šikovní, že se z pobytu odhlásili den před plánovaným odjezdem, abych se s nimi ani náhodou nepotkal. Zablokovali si telefony, platební karty i účty a já jsem tehdy nezmohl opravdu nic. To je ta odvrácená tvář podnikání v pohostinství, s níž by měl každý podnikatel počítat.
Součástí mé práce jsou i velmi milé vzpomínky
Mezi něž se řadí seznámení s turistkou, z které se pak stala má přítelkyně, nebo zařizování přípravy žádosti o ruku. Jeden z hostů chtěl požádat svou přítelkyni o ruku a poprosil mě o speciální výzdobu bytu. Nakoupil jsem růže, balónky, okvětní lístky a byt krásně naaranžoval. Druhý den jsem je náhodou potkal na ulici, oba jen zářili a podělili se se mnou o svůj příběh.
